ČTYŘNOHÁ GARDENPÁRTY V MYŠÍ DÍŘE

„ČTYŘNOHÁ GARDENPÁRTY V MYŠÍ DÍŘE“

sobota 26.7. – neděle 27.7.2008

Účastníci: Myška a Charlie, Veverka a Blackinka a Mára, Péťa a Maxík, Mrožík a Beruška, Morče, Žífa

Proč Morče – Janča: „No ještě, že jsem s sebou nevzala to morče – asi by koukala.“ Myška: „No jasně – budeš Morče – řekla sis o to“

Jelikož se první čtyřnohý výlet líbil, zvířátka se rozhodla uspořádat další a tak se domluvila na čtyřnohé gardenpárty s procházkou a grilováním a dalším programem dle nálady…

DEN PRVNÍ

Myška si vzala všechno, co se týče občerstvení, na starost – zvířátka se sama postarala o pití. Sluníčko se od rána usmívalo – byl to prima začátek. Sraz měl být cca v 11:00 u Myšky, která si to naplánovala tak, aby měla včas připravené sezení, spaní i občerstvení. V půl desáté volala Morčátko: „Myško, nevíš náhodou co je s Mrožíkem? Vůbec mi nebere telefon – on asi zaspal nebo co?! Já už tu na něj čekám půl hodiny a nic. Jede k vám nějakej autobus?“

Myška: „Já mu taky zkusim brnknout a když tak ti zjistim nějaký spoj…“

Během chviličky… Morčátko: „Tak dobrý, už jsem se mu dovolala – von fakt zachráp, ale snad už jede, tak tu čekám – ale budeme mít zpoždění, protože ještě jedeme pro Nikolku“ Na to psala Veveruška, že dorazí do 12:00 a dokonce i Žífa: „nestíhám – dorazím později“

Nakonec to všechno dopadlo, jak podle plánu – nejdřív dorazila Veverka a spol. (Blekča, Mára, Péťa a Maxík). Hned došlo k malé psí rozepři – Charlíkovi přijel na jeho domáckou půdu vetřelec v podobě „dlouhého blonďáka“. Za malou chviličku dorazil i zbytek…

Všichni se přivítali a posilnili po „náročné cestě“ – „Na vem si okurku“ (Beruška na Žífu)

„Pojďte si dát – to jsou ty dobrý připálený“

Hned po přivítání a malém pohoštění se vydali na procházku do okolí. Počasí bylo krásné, takže jim nic nekazilo náladu – jen Myšce trošku křivil úsměv na tváři ukecanej Charlie – dostal malou lekničku od paničky – ta to ovšem nakonec odnesla modřinou… na vlastní kůži poznala, jaká je „válka rodu retrívrů“

Dál už probíhala procházka výborně…

Když už se nechtělo Berušce šlapat, tak si osedlala tatínka jako koníka a když už tatínek nemohl, vzala náhradníka Žirafu – to byl pořádný výhled.

„Tati, potí se ti hlava“ „Nene, to se ti potí prdka“ 

„Hijé koníčku, rychleji“

Šikovní houbaři našli krásné houbičky – to bude večer zajímavé – dáme houbičky… Nejvíc jako správný houbař vypadal Žífa, když dostal na hlavu Beruščin klobouček.

Blonďáci se sobě vyhýbali – tak už snad bude klid…jen aby to nebyl klid před bouří!!! Holky se spolu rychle spřátelily, tak ještě ti dva bojovníci – no jo chlapi – s těmi je vždycky potíž! 

Zvířátka došla až do chatové osady, kde na ně čekala hospoda – ale ejhle – ZAVŘENO! „No to se nedá nic dělat – tak až dojdeme zpátky – tak na hřišti je taky hospoda…“ Myška vyndala občerstvující láhev z batohu a trošku zachraňovala situaci!

Pokročili tedy dál – obešli celou osadu – posilnili se vodou ze studny – když ta hospoda byla zavřená – zvířátka si vždy poradí – a nic jim nemůže zkazit náladu!

Blonďáci se byli vykoupat v potůčku a měli i příjemné zpestření cesty - přišla se na ně podívat blonďatá psí slečna.

„UŽ TAM BUDÉÉÉEM???“

„Ještě kousek a jsme tam“

Veverka dostala 3 oříšky pro Popelku – vlastně pro Veverku a hledala v nich svatební šaty…

Ještě hromadnou fotku na odpočívadle – KRÁSNÉ!

„Tak a teď přes louku a už budeme na hřišti a tam je ta hospoda…“

„SAKRA – z důvodu nemoci zavřeno“

„No tak to nevyšlo… ale už jsme skoro doma – no tak se občerstvíme na zahrádce“

Hlavně, že vyšlo počasí a procházka se všem líbila – a až na to občerstvení to dopadlo výborně  Všichni se hned s chutí občerstvili. I pejsci – Maxíkovi nejvíc chutnal „primalex“ (voda z kbelíku od primalexu) Potom si dali společnou sprchu na zahrádce – Myška vytáhla hadici a všichni si dali osvěžující lázeň – první se pod vodu hnal samozřejmě Charlík (no jo vodička je vodička!!!) Další se hnala pod vodu Beruška.

Pak si blonďáci vyřizovali nevyřízené účty – Myška s Péťou zachraňovaly situaci a poznaly, že to s klukama nebude vůbec jednoduché!

Připravili a roztopili gril a poskládali naložené masíčko…

Byla to taková rychlost – přihnal se mráček a přišlo to co si nikdo nepřál – déšť – no to snad ne! Ale to nebyl déšť ale „pořádnej slejvák“! Myška: „Schovejte se – já to uklidim – půjdu se pak převlíknout“ Každý schytal nějakou tu kapku – Myška a pan Myšák byli „téměř sušší“ – vždyť vlastně vůbec nepršelo! 

Ještě, že měli STRÁŽCE OHNĚ – který těžký život má  - Mára stál nad grilem s velkým deštníkem a nedovolil ani kapce, aby se dostala na gril  Jednou blesklo, ozvala se velká rána a za chvíli bylo po všem – dokonce i po dešti – byl to jenom takový „májový deštík“

Myška vzala Berušku domů – aby jí vysušila vlásky, protože ona běhala mezi kapkami deště… té se tam moc zalíbilo, že tam pak zůstala s mamkou Myškou – vyprávěla jí a mimo jiné jí vysvětlila danou skutečnost: „Já jsem malá a ty seš stará!“ 

Pak už zase svítilo sluníčko a bylo příjemné teplo. Myška všem za odměnu, že přežili deštík, přinesla sladkou tečku – specialitku, která se ujala – střechu  Všichni si v klídečku sedli a vychutnávali si zákusek.

Veverka s Márou přijeli krásným obytným busíkem – ten se nejvíc líbil Berušce – hrála si na paragána a skákala ze dveří busíku, jako z letadla  Potom si Beruška vlezla k busíkovům do postele, moc se jí tam líbilo, ale hned jak se začalo mluvit o spaní – už byla venku  Zvířátka si odpoledne zpestřila hrou badbintonu – to se nejvíc líbilo Morčátku – hrála jako o život.

Slečna Beruška Mrožíková si musí vyzkoušet všechno – na chvíli se chopila fotoaparátu a vyfotila během té chvíle asi 200 fotek – všechny dlaždičky, koberce, nohy a kamínky, ale měla také mnoho krásných fotek – např. zachytila mouchy v tanci, které potom hbitě zabila, aby už nikoho neotravovaly – taková malá mucholapka  - Další ze zajímavých fotek – Beruška si vyfotila nos zespodu – asi kukala, jestli na ní nekouká holoubek  Myška vybrala z mnoha fotek – jen ty povedené – „Morčátko, POZOR, roste ti konkurentka “

Péťa nasypala Maxíkovi granule do misky – ten asi neměl svůj klid na to, aby je snědl, tak mu na ně chodil Charlie – „když už ho tu musim trpět, tak mu aspoň snim večeři“

Veverka vyčesala Blekince kopu chlupů a rozhodla se, že z nich udělá Márovi slušivou bambuli – byl z toho unešen !!!

Když Beruška odevzdala foťák – „Já bych chtěla barbí…“ „A tahle panenka se ti nelíbí?“ „Nee, nelíbí“ „No tak ne – tak najdeme barbí“ (sice nebyla pravá do matela, ale líbila se )

Pomalu, ale jistě se začalo stmívat, pak Myška rozsvítila louče – taková romantika . Zvířátka seděla v kroužku, aby na sebe dobře viděla. Mrožík hrál na kytárku písničky na Beruščina přání… „tati, zahraj Jede, jede mašinka… praštim s tebou do trávy“

„A pak už budeš spát“

„Hmm a ještě Já mám koně“

„Nikolo, vlez si do spacáku. Kam lezeš?!“

„Tobě na záda…“

Bylo na ní vidět, že už má unavená očíčka, ale aby o něco nepřišla, tak nemohla přece spinkat – něco podobného prožíval Charlík – normálně část dne prospí a v tuto hodinu už neví o světě – tentokrát nezamhouřil ani očíčko – hlídal si svoje území  S Maxíkem na sebe pokukovali a povrkávali (bojovníci) – „Charlie nemel! “

Myška si vzala Berušku do náruče – „budeme tancovat“ „Jo, ale stoupni si“ Tak se Myška pohupovala v bocích, až nakonec nezmarku Berušku ukolébala… Spinkala tak tvrdě, že jí Mrožík mohl bez problémů uložit. Dokonce i Charlie na chvilku usnul.

„Co to je za světýlka na nebi? Pojďte se kouknout!“

„UFONI nás obklopují!!!“

Veverka s Márou šli spinkat do busíku dřív než ostatní. Když už spali, Péťa zjistila, že má všechny věci zavřené u nich v busíku – SAKRA – šla jako skřítek v Mrožíkově čepičce a se svíčkou – ale stejně to nevyšlo – „asi jsou zamčený“ No nic – Myška jí půjčila co bylo potřeba  „Tak jo, jdeme taky spát“ – „kdo dřív přijde – spí v posteli“ První postel vyhrála Morčátko. Myška připravila malé lůžko i pro Berušku – tu si ovšem zabral „nejdelší“ Žífa  - tak ho Myška přestěhovala taky na postel – „tady by ses vůbec nevyspal“

Maxík si udělal také svůj pelíšek a Myška vzala Charlíčka domů, aby se konečně už taky vyspal… 

DEN DRUHÝ

Spali tvrdě celou noc – byli však ranní ptáčata… stejně jako Veverka s Blackinkou. Postupně se probouzeli i všichni ostatní. Nejdéle vyspával pro změnu Žifíček – ale nikoho to moc nepřekvapilo  V klídečku posnídali – někdo kávu, někdo čokoládu, každý dle chuti. I kluci byli celkem v pohodě. „No a někdo snídá pribináčka, někdo suchý rohlík.“ (Charlie a Maxík) a že těch rohlíků bylo  No co zbyly a přece se nevyhodí – a prd velebnosti – má to sežrat někdo jinej! 

Sluníčko se na ně smálo – takže i když přišlo loučení – měli všichni dobrou náladu.

První domů vyrazili busíkovi – naložili všechny věci a všechny pasažéry a alou domů… a čtyřnohým klukům to snad bylo i líto – že je všemu konec! Charlík dokonce fňukal… No to jsou věci! I přes to, že měli oba šrámy a rány, jak z „třicetileté války“ – asi se jim nakonec nechtělo loučit 

Žífa v klidu dosnídal a pak už se balili i ostaní. Žífa se během chviličky vracel zpátky – zapomněl si telefon na nabíječce – naštěstí se nevracel z daleka.

Další ZTRÁTY A NÁLEZY – mikina Morčátka a klobouček, čepička, polštářek, ponožky a bublifuk – Berušky a Mrožíka

Další povedená akce – snad příště bude větší účast – zvířátkům chyběla Pawloch s Anežkou a Žral broky z Lanškrouna – protože holky by čtyřnožce pořádně srovnaly a ukázaly jim pořádnou disciplínu! Tak snad příště!!!