SÁZAVA – EXPEDICE SUCHÁ NOHA 2010 část.2

DEN ČTVRTÝ (neděle)

 

Každodenní rituál… balení, odvoz věcí… tentokrát snídaně a pak teprve výjezd aut do dalšího kempu… tento den byl výjimečný, že je zpět přivezli rtynští a odpoledne se nemuselo nikam jezdit.

Tentokrát se čekající zvířátka nemohla dočkat… to je doba, kde jsou… nakonec se to dozvěděli… došlo k několika komplikacím – nejdřív čekali na Evču – prasátko – protože potřebovala natankovat… ovšem nějaké auto tam zatroubilo, takže se všechna auta rozjela – jenže Eva - Prasátko byla ještě u stojanu, takže jí ostatní ujeli… a další komplikací bylo hledání kempu… nakonec to ale opět všechno dobře dopadlo a i když měli zpoždění a byli hladoví, nalodili se a vyjeli – s tím, že hned u prvního možného občerstvení zastaví a dají oběd…

Ovšem tentokrát to nebylo tak jednoduché, jak to vypadalo… zastávka sice proběhla celkem brzo, ale bez úspěchu, na další zastávce – všichni vystoupili z lodí a hladoví se vrhli k hospodě a se zálibou si četli co si dají… v tom vyšla paní servírka a tabuli odnesla se slovy, že jí zrovna odešel číšník, takže se nevaří… „co má číšník společnýho s vařením?“ „No je vidět, že nás tu pani nechce, no tak jedeme dál… no“ „no to je ochota tady v tom kraji…“ „asi tu ještě neměli třicet lidí najednou…“

No tak se zase zvířátka nalodila a pokračovala dál… jen Kocourova loď zůstala na břehu…

„tak je tu necháme, oni nás doženou“

„Teda, jestli bude kormidlovat Opička, protože Kocour jezdí jak holanďan…- přehazuje pádlo ze strany na stranu a kormidluje i jako háček… chce sice Opičce pomoct, ale opak je pravdou a Opička se pak hrozně nadře…“

 

Pluli dál a když už skoro hlady neviděli, tak zakotvili u přístaviště, kde bylo tolik lodí, že svoje lodě museli vytahat na břeh, aby se tam vůbec všichni vešli… pak se všichni nahrnuli do nedaleké restaurace, kde si hned začali objednávat… ale paní servírka je upozornila, že bude asi delší čekací doba… to už jim ale vůbec nevadilo, protože měli takový hlad, že byli vůbec rádi, že něco někdy dostanou…  Nakonec to netrvalo ani tak dlouho, jak předpokládali… a docela si i pochutnali… no hotovky jsou hotovky  Byl to příjemný odpočinek, takže zase mohli natahat lodě na vodu a vyrazit… Robert s Jančou a Martínkem pluli napřed, protože potřebovali večer odjet…

 

Lodní hláška… „Hlavu mezi kolena…“ když se projíždělo pod nízkými větvemi stromů…

 

Bylo to příjemné, ač lehce unavené odpoledne… všichni byli unavení sluníčkem, které se na ně pořád usmívalo… z věčného pádlování – protože ten volej byl téměř všude  - takže si užívali každé peřejky a každého proudu… , ale i přesto odpádlovali do kempu v Sázavě moc spokojení  A to dokonce mezitím proběhla i vodní válka a dokonce lítali i pytlíky s vodou…

V kempu už na ně čekala Neonka a spol a přiletěli se na ně podívat i Ještěrovi, ale bylo to doslova – jen se na zvířátka podívali, pozdravili se a hned zase odjížděli na letiště… a po příjezdu se s nimi loučili i Robert s Jančou a Martinem.

Nejdřív začali stavět stanové městečko… někteří… viz. Elenfant šla skákat na trampolínu, která byla opodál… Opět všichni proběhli koupelnou, která tu byla moc pěkná… Někteří vyrazili do centra, kam zrovna přijela pouť.  Břicháčkovi vyráželi do místního Tesca na nákup… takže vyfasovali seznam, kdo co chce a odjeli… vrátili se mírně zhnuseni, protože v Tescu téměř nic neměli… pečivo a chleba nic… vody… nic… ale nakonec si poradili a nakoupili náhradní věci podobné tomu co bylo na seznamu  Takže nakonec byli i buřtíky, i klobásky…

„No a ten chleba, co jsme chtěli vyhodit ještě dojíme, no – nemá se plýtvat…“

„Jo co by za to děti v Africe dali…“

„vy jste asi nečetli tu tabulku tamhle na tom plůtku, co?“

„tam je napsáno NEKRMTE NÁS DĚKUJEME ZVÍŘÁTKA“

„Jo my se nakrmíme sami   “

 

Pomalu, ale jistě se přesunuli k táboráku… roztopili ohniště, na vypůjčené napichováky napíchali buřtíky a klobásky a mohlo se začít s přípravou večeře…  Nakonec si všichni moc pochutnali…

Nálada byla ale celý večer velmi klidná a ovlivněná únavou – takže vše probíhalo naprosto pohodově…

Koník chtěl vyprávět co viděl v televizi… „a tam bylo VOLEVO … na HRADECH…“

„Fakt zajímavý… volevo “

 

„Jo a po pátým paňáku přiřadíme některým novým zvířátkům přezdívky… a komu ne, tak už ho s sebou nechceme“

„a nebo právě musí jet příště, aby jí konečně dostal…“

 

„Kroky je rumová víla… “

 

Tak a teď ty přezdívky:

EVA = PRASÁTKO – protože když se směje, tak chrochtá (Kroky: „Myško napište do závorky prasnice – to pro případ, že bude zlobit…“)

MARKÉTA = KOLIBŘÍK

KÁŤA = BABOČKA – jako babočka admirál… Kroky: „No ale pozor – jinak admirál jsem já “

LUCKA = LAMA – Kroky: „Když nás naštve, tak jí budeme říkat TLAMA“

PETR = SKŘIVAN – „to mu musí stačit slavík to už by bylo moc… “

TOMÁŠ = SLON – tuto přezdívku už si do zoo přinesl

Kroky: „a tím pádem musíme přejmenovat Elenfanta – stejně to není žádný český zvířátko – tak co třeba HUSA“

 

Mezitím se papali buřtíky a pilo se vínečko nebo pivečko nebo rum s količkou nebo panáčky za korunu z flašky co putovali kolečko okolo ohně…

Syslík s Myškou si dali Vlašáka… „to ale byl vlašák pašák “

 

Jo a když už byl ten ohýnek, tak Syslik měla opět umytou hlavu…

Hrošik: „Možná kdyby sis jí nemyla, tak by nebyl ohýnek…“

Myška: „no tak podle toho se zařídila už včera…  a je fakt, že to vyšlo…“

 

Řidiči se domlouvali na zítřejší cestu…

Prasátko: „Já jedu druhá za vůdcem, abych se zase neztratila – jednou mi to stačilo…“

„Slon se taky první den ztratil a nakonec byl v cíli první… takže ono to občas není tak blbý… “

 

„Jo a zítra bude zase volná loď, takže mě napadlo, že bychom to mohli udělat, takže že bychom to rozhodili, že by v některých lodích jeli jen sami kormidelníci… s jednou by jel Skřivan – ten už s tím má zkušenost, další Žífa a poslední Hrošik a tomu to řekneme až ráno…  No a Papoušek bude dělat kormidelníka a pojede s Terkou… „to je nápad“

 

Myška, Kroky a Koník mají svojí pětiletku… je totiž páté výročí vody… 

 

Pomalu, ale jistě se společnost zmenšovala a Myška se rozhodla, že jde taky spát… „zahrajte Myšce Stánky než půjde spát…“ „Já ani nechci…“ „Cože Myška dělá Zagorku a nechce stánky… to se jen tak nestává… “ „já se tady nebudu něčeho doprošovat – Ivan Hlasů stejně nechce hrát… “

 

Tak dobrou noc 

 

DEN PÁTÝ (pondělí)

 

Vstávání proběhlo pomalu, ale jistě… k ránu lehce sprchlo, takže ráno bylo bez sluníčka, ale i tak bylo příjemně…

„Po snídani vyrazíme…“

„Kam kam si vyrazíme… na nádraží… ty máš ještě jeden kufr?... tvůj loďák přijel ráno s pošťákem na kole… je vodnik a říká mi Fando…“

 

Když auta odjela – byla zase chvilka osobního volna a každý si mohl dělat co chtěl… potom se tak nějak sešli u vody, kde měli lodě a vedle stálo pódium, na kterém si naplánovali hromadné focení… no jo samá celebrita… 

Takže když už byli konečně všichni, tak se poskládali na pódiu a několikrát vyletěl ptáček… a pak ještě na vodě v lodích – zase jako LOĎOBELY… fotky jsou to moc pěkné 

 

Tam se s nimi rozloučila Neonka a Rtyňáci, kteří odjížděli domů…

 

No a mohlo se konečně vyrazit na poslední plavbu expedice…

„Jedeme poslední den, tak si to musíme všichni užít…“

 

Konečně si to mohla užívat i Myška, která celou expedici makala…

„ty woe Myško, vy máte vypracovaný záda… fakt hustý “

„no ještě se divte, když vás celej tejden vozim “

„dneska už taky budu pádlovat… “

A tak začal… najednou se jejich loď začala dostávat do popředí… až vedli celou skupinu…

„No ještě že jste nemohl pádlovat, to bychom jim pořád ujížděli… 

 

„Jo a pozor, nikdo nemá být před Koněm a za Krokym…“ „No tak to nevim, jak to uděláme, když jedou první vedle sebe… “

A pak Krokyho loď předjela i Koňovu…

„No co to je – nikdo nemá být před Koněm…“ „A za Krokym…“

Kroky: „Jo moje loď mění pozici dle situace “

Po zdolání jezíčku asi ještě v Sázavě, protože z vody byl vidět Sázavský klášter… dostal Kroky od Hrošíka vynadáno, že má jet poslední a ne se cpát dopředu…

„Já jsem se nikam necpal – bylo tam volno a navíc jsme jeli jistit situaci pod jez…“

„tak se Hrošiku nerozčiluj!!!“

 

Pak už se plulo v poklidu… jen Skřivan se po cestě udělal i s cigárami v kapse  - no jo sranda musí být… pak už dojeli k tábořišti „U Hrocha“, kde se musel nechat Hrošík zvěčnit… dokonce tam měl i ve vodě kamaráda hrocha, který se tam klidně koupal a vůbec se nikoho nebál... 

U Hrocha se napapali a posilnili na poslední úsek vody… ještě vyčůrat… „vyčůraný jste dost“ a může se vyplout…

 

„Bongo někde soutěží se třema holkama na vodě… - nechci bejt sprostej – sou tu děti… “

„No jo, tak mu to nezáviďte… “

Když je dohnali, tak se Bongo asi potřeboval zchladit, takže plaval za loďma a upíjel jim chlazené zásoby… 

 

„Tak a támhle za zatáčkou už to je, ale fakt – už tam vykukuje ten hotel co je u něj to tábořiště…“

„A až řeknu KRLEŠ, tak vypukne vodní bitva…“

„Počkáme až těsně před kempem…“

„K R L E E E Š !!!! “

 

A opravdu začala vodní válka… lodě se překlápěli jedna za druhou, Pštrosí loď si dokonce převrátil Pštrosik sám a jen 4 lodě vyvázli bez koupání…

Kroky: „Já jsem to měl tak vymyšlený – všechno to vyprovokovat, ale nakonec se nekoupat a vyšlo to…“

Myška: „No byla to fuška… , ale zvládli jsme to – jsem jedničky 

 

Po vylodění všech lodí se začalo uklízet a museli lodě trochu umýt od bahna… vyndat vše z lodí, věci z barelů do aut, barely na jedno místo, k tomu vesty a pádla a lodě, ať se dá všechno dobře spočítat… Nakonec z toho vyšlo, že dvě vesty chybí… jak to? Ale jelikož byla objednávka velká a Kroky slíbil, že si příští rok od nich zase lodě půjčí, tak to prošlo bez dalšího placení…

 

Když bylo všechno vyřešeno, tak se zvířátka domluvila, že nezůstanou v tábořišti, ve kterém by se sice neplatilo nic, ale jinak se jim moc nelíbil… a že si připlatí a pojedou zpátky do Sázavy, kde už věděli, že budou mít všechno co budou potřebovat… Takže museli přeskládat věci v autech, aby se vešli a protože se všichni do aut nevešli, tak Hrošik, Králík a Skřivan zůstali v tábořišti a čekali až se pro ně Slon vrátí… Cesta sice netrvala dlouho, ale chvíli trvalo než je pustili do kempu – než se všechno vyřídilo na recepci… když se pak Slon vracel pro zbývající 3 zvířátka, rozbilo se mu auto, takže ho zaparkoval, vzal si Krokyho auto a jel pro ně… potom řešili možnou opravu…

Když dorazili, tak Bongo spustil na Krokyho, něco v tom smyslu, že je to blbá organizace, takže se těsně před koncem expedice zhádali jako psi… „Můj ty bože, tak si to příště může organizovat sám, když je tak chytrej – furt musí do něčeho rejpat…“ Nakonec se spolu celý večer nebavili… To ale nemohlo překazit ostatním výbornou náladu… Ještě než se všichni přesunuli do hospůdky, tak se loučil Koník, Liška, Liščátko a Babočka Káťa, protože odjížděli k domovu…

 

Večer se všichni sešli na terásce hospůdky… bylo dobré, že to byla terasa bez obsluhy, že si každý mohl přinést co chtěl… a že se pilo všechno možné… Kroky tradiční rum s colou, Myška se Syslíkem si schovali vodku do džusu, Kolibřík a Prasátko zase víno do vody , takže bylo veselo…

Žífa a Husa dorazili z pouti, kde si vystříleli růže z papíru a dali si je do vázy, aby jim nezvadly…

Myška nechala kolovat zápisník, do kterého měla zvířátka jednou větou zapsat pocity z expedice…

Mezitím všechny oběhla, aby zjistila, co si dají za panáka… „Kdo si dá zelenou, tak to rozlijeme z mojeho zápisnýho a zbytek koupíme…“ Kroky: „Jo zbyly nějaký penízky a zbytek doplatim…“

Takže to sepsali a šli to objednat – pak každý dostal svůj kalíšek a Kroky mohl zahájit schůzi… všem poděkoval a zhodnotil akci jako velmi povedenou… pak proběhlo RO, RO, RO… ŠUP HO TAM!!!  a pak dostala slovo mluvčí Myška...., která přečetla všechny komentáře od ostatních…

 

KŮŇ + LIŠKA: Vůbec nikdo neposlouchá: nikdo nemá být přede mnou ani ty Kroky…

 

PŠTROSÍK: Splašil se mi háček (Syslík)

 

BABOČKA: Moc ráda pojedu znovu!!!

 

KROKY: Přes 30 lidí? UFF… Ještě jednou!!!

 

SYSLÍK: Všichni přežili!  PS: Králíka zavřít do králíkárny!!!

 

PRASÁTKO: Tomu, kdo organizuje takovéto akce – velký dík! Bylo to super!

 

KOLIBŘÍK: Moc se mi to líbilo! Díky za servis v kempech a dobrou organizaci. Těším se na příští rok!

 

SLON: Až na pár detailů, které se daly těžko předem zajistit, to bylo super! Všichni jste moc fajn 

 

HANČA: Nemám přezdívku, ale přesto doufám, že mě příště zase vezmete. Bylo to super!!! 

 

KRÁLÍK: Až na ten konec dobrý – nesmí se nic očekávat.

(Komentář: „těšil jsem se na dušenou mrkev)

 

HROŠÍK: Na rozdíl od loňska je to velice krásné a užili jsme si to (já tedy určitě a těším se na další rok)

(Komentář: „jen tu helmu sis moc neužil, takže to budeš muset příští rok dohnat“)

 

PANOVNÍKOVI: 1 loď + 2 pádla = 15 piv

 

LAMA: Kromě spálenin od sluníčka mě ještě dlouho budou hřát bezva zážitky s bezva lidmi – těším se na příště!!! Chválím organizaci i toho, kdo objednával počasí 

PS: Lama néééé!!! Prosím 

(Komentář: Pozdě…)

 

HUSA Elenfant: Výtečně milý aktivně odpočinkový týden s báječnými lidmi  Husa nééé – jsem Elenfant – 1. slovo platí…

(Komentář: Huso blbej den… )

 

PAPOUŠEK: 4 dny jsem byl nucen nepádlovat, po povýšení 5. den jsem s touto zkušeností nutil nepádlovat svého háčka…

 

OPIČKA: Jsem ráda, že mi to letos s vámi vyšlo bez dětských nemocí a příští rok moc prosím o háčka, který si nepřehazuje pádlo z jedné ruky do druhé a nekormidluje za mě 

(Komentář: takže Kocour nejede – je vyloučen z přepravy… )

 

JEŽEK: Bylo vše nej, lidi nej, oheň nej, kytary nej, Kroky, Myška, Sysel, Peeters alias Skřivan, Břicháčkovi, Hrošík, Bongo, tepličtí no prostě všichni i s Elenfantem nej. Jen toho Jacka bylo málo…

 

SKŘIVAN: Milý deníčku, jsem moc rád, že jsem mohl strávit několik krásných dní ve společnosti tolika dobrých a hodných lidí, kteří mají své chyby, ale přesto bych se nebál, ba dokonce těšil prožít s nimi další týden plný country, rock´n´rolu a spousty PRDELE.

Rock ´n ´ roll all night and party every day…!!! Váš Peters

 

ŽÍFA: Proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě. Aspoň je nějaká zábava… Fše je tak jak má být „+-=0“ 

 

MYŠKA: Jednou větou – SKVĚLÝ – díky všem za super atmosféru a společnost a díky Krokymu za výbornou organizaci a báječně objednané počasí!!!

 

Tak konec schůze, vod teďka se pije za svý…!!! 

 

… a pak už se zpívalo – kluci kytaristi se na poslední den šetřili a šlo jim to jako nikdy…

Kroky: „já jsem džemoval, kdybyste to nepoznali…“

„Hmm Kroky tu marmeládu fakt umí…“

„Jo a Skřivan je fakt skřivan…“

S Myškou a Kolibříkem to pěkně šilo… „Hele holky budou za chvíli tancovat na stole… “

 

Myška: „No a dneska bych chtěla ty Stánky – už jsme tu vši… a zpívají i kolemjdoucí, tak tu budou taky umět…“

Kroky: „No tak dobře – teď vám zahraju písničku, co jsem pro vás složil (koukal na Myšku)…“

„Hůůůů… u stánků…“

Skřivan: „a tos složil teď?“ „Ty woe, ty seš vostříhanej, ale jinak seš Ivan Hlas, že jo?“

Kroky: „Ty woe Skřivane, tys mě poznal… 

 

Kolibřík na Prasátko: „Ty fakt piješ tu zelenou ?“

Prasátko na Kolibříka: „Ty fakt piješ toho bechera ?“

 

Když Kroky dohrál: „Teď jednu anglickou a já si dám přestávku “

Takže ho vystřídal Skřivan a Ježek…

Syslík: „A pak jednu azerbandžánskou…“

Skřivan: „kdybys řekla tureckou, tak tě pošlu na kebab, ale takhle fakt nevim…“

 

Kroky: „Nehoupat… No řikam nehoupat a už jsem se polil…“ 

 

Dětičky měly pro tento večer taky prodlouženou večerku – nechtělo se jim spinkat a poslední večer se jim mezi ostatníma líbilo… no aby taky ne… 

 

Nad Husou se spouštěl pabouk… a najednou se rozlezl zase zpátky… „jak rychle vyšplhal…“ „asi se tě lekl“

 

Kroky: „Ty woe jsem u toho zpocenej… jste taky tak zpocený jako já???“

 

Skupina od vedlejšího stolu (cizí) se loučila a šla spát… Skřivan: „pijte dokud nepadnete, a když padnete, tak pijte vleže…“

 

Nálada byla výborná, zpívalo se, smálo se a všichni se dobře bavili…

Skřivan hrál na Krokyho kytaru…

„Ty woe, vona ti žere trsátka, co? Ale nechrastí… to už je strávený, co?! To vyjde za osm hodin… ale kudy…???“

Kroky: „nezdržuj se a hraj…“

Skřivan: „černý muž pod bičem otrokáře žil…“

Kroky: „ty woe, to není pták, to je kráva… “

 

Kluci se tak pěkně střídali, někdy hráli i dohromady… a bylo to super…

Kroky poslal klobouk kolovat… na příspěvky… „na vobejdi s tim i stany… “

Dokonce i Slon chvilku hrál na kytaru…

 

Pak dal Kroky Myšce klíče od ložnice… „že se o mě zase postaráte?“

 

Od vedlejšího stolu se přišel seznámit neznámý mladík…

„Já jsem Zelí“ „Já jsem Kroky, nemáme nějakou Kozu… jo máme tady jednu ta má kozenky a říkáme jí Opička… a pak máme Hrošíka a ten je má stejně velký…“ „Kroky, vy jste vůl…“

 

„Já dělám na patologii…“„jo to je tam jak na ně mluvíš: nahoru…a vono nic, takže mrtvej…“

„No ale vono se říká exitus…“ „Cože jako ta cestovka eximtúrs?“ 

 

V 1:15 začalo lejt jako z konve – „budeme tu dokud nepřestane…“

Skřivan začal jódlovat… „jódloejdý…“ 

 

Kroky: „dáme romantiku… V mládí jsem se učil hrobařem…“

 

„Kroky pojď, dokud nejseš, jak broky…“

Opička: „Tak tos přišel s křížkem po funuse…“ 

„Jen tři kříže…“

 

Hrošík: „Já když se voholim, tak zemládnu“

 

Pštrosíkova hláška vody: „to je pudová záležitost – buď to pude nebo to nepude…“ 

„A copaže to je?“ „UTRPENÍ…!“ 

 

No a pak se to lehce zvrtlo, když začali hrát a zpívat – „Kdo si se v lednu narodil povstaň….“

Všichni si pro jistotu nalili jen panáčka, aby nemuseli vypít obsah celé své skleničky, jen Kroky jak hrál, tak měl před sebou jen půllitr s rumem a colou… a měl ho skoro plný, takže když na něj přišla v září řada… „do dna, do dna, do dna…“, tak to opravdu celé vypil…

Ještě chvíli se hrálo a zpívalo a všichni se dobře bavili… pak se Kroky ztratil… „asi šel krmit kachny, po tom „září“ 

Myška: „Pštrosíku – jsi se podivat, kde je?!“

Po chvilce přišel a sám Myšce řekl, že už musí jít spát, tak ho Myška doprovodila domu, odemkla mu ložnici a on už se pak sám uložil… „tak si tam zalezte a ne abyste se vracel… dobrou noc “

Když se vrátila za ostatními, tak už společnost byla polorozpadlá, takže se domluvili ze zbytkem osazenstva, že půjdou taky do hajan… při zpáteční cestě bylo ještě veselo… Syslík s Myškou a Pštrosikem si chtěli jít ještě vyčistit zuby do koupelny… v tom přicházela Kolibřík od nedalekého krovíčka… „už se mi nechtělo až na záchod, tak jsem šla do krovíčka“ Myška: „tak já si ty zuby vyčistim taky tady u křovíčka“

 

Na blízké trampolíně skákali nějací chlapci a volali na holky, ať si jdou taky zaskákat… no a když už teda holky netančily na stole, jak to na začátku mohlo vypadat… tak se shodly, že zaskákat by si šly… „Tak my jdeme… tak chvíli neskákejte, ať můžeme vylézt…“ Celou dobu se držely za ruce a udržovaly balanc…  „je to teda síla, ale je to super – ale hodinu bych to asi nevydržela…“ „jo a nesmíme spadnout, je to mokrý…“ Kluci padali jak pytle brambor a snažili se aby i holky spadly, ty však byly dobře sehrané, takže vždycky jen kluky odstrčily – ti spadli a holky si skákaly vesele dál… no lehce rušili noční klid… ale co byl to poslední večer, tak si ho museli užít…

Po chvíli se vracel Pštrosík se Syslíkem z koupelny a vypadalo to, že jsou pohoršeni… to ovšem prý vůbec nevěděli, že jsou tam „jejich holky“ a tak si jen říkali: „To jsou puberťáci praštěný…“ 

Když už byly holky dostatečně vyskákaný a vyřáděný, tak se s klukama rozloučily a šly spát… To byl zážitek 

 

DEN ŠESTÝ (úterý)

 

Ráno bylo pošmourno, ale příjemně…

Když Myška vylezla ze stanu a viděla Kolibříka: „tak co ještě ti nikdo nenadával za tu noční trampošku…? “

Když se pak někdo ptal… tak dělaly jako by nic… „No my vůbec nevíme, kdo tam skákal… “

Potom proběhla snídaně… Králík dokonce nabídl Syslíkovi a Myšce kafé latté, takže měly poslední den luxusní snídani snů…  „Snídaně v trávě “

Žífa spěchal domů, takže odjížděl dřívějším vlakem, ale ostatním se nechtělo spěchat, takže jeli až pozdějším… naposledy sbalili stany, uklidili po sobě nepořádek a přesunuli se k hospůdce, kde si dali občerstvení a povídali si o dalších společných plánech… no a pak už přišlo loučení… „zase nesnáším loučení…“

Tak a část skupiny na nádraží a zbytek pomalu do aut a šup šup k domovu…

Cesta na nádraží byla celkem příjemná, Husa Elenfant po cestě zjistila, že jí chybí spacák, takže přehodila své stokilové zavazadlo Králíkovi a vracela se zpět do kempu… Pak Myška se Syslíkem koupily zase společnou jízdenku, vlak dojel za chvilku, takže si vybrali pěkná místečka a už se kodrcali směr Praha – přestup v Čerčanech… z vlaku bylo vidět, že se počasí pokazilo – i začalo pršet… ale to už jim vůůůbec nevadilo… V Čerčanech přestoupili do krásného poschoďového vlaku a odpočívali…

Králík udělal Myšce do záznamů Návrh na rozdělení funkcí v zou:

Kroky: velký šéf a admirál

Kůň: náměstek

Myška: asistentka, nástěnkářka, fotografka a mluvčí (a zapomněl na promovaný psycholog )

Žífa: palubní miracle

Pštros: zdravotník I.

Husa: zdravotník II.

Syslík: palubní vyhazovač (no a operatér – ani jeden z předchozích zdravotníků se moc nepředvedli, když bylo potřeba zdravotního zásahu…)

Hroch: demoliční práce – hlavně demolice mostů

Bongo: palubní rejpal

…

a za chvíli byli v Praze… tam se chvíli dohadovali, jak pojedou metrem, jestli rovnou nebo jestli dojdou na Masaryčku, kde nebudou muset přestupovat… Myška: „tak ale šup, já spěchám…“

Husa Elenfant pořád nevěděla, ale nakonec s nimi nepokračovala… „tak ahoj“

Ostatní se postupně odpojovali v metru…

Tak AHOJ na další akci 

 

 

Tato expedice se vydařila výborně – přesto, že bylo tolik zvířátek – a co zvířátko to názor… dopadlo to skvěle!!! Počasí předplacené – nádhera – lepší si ho nemohli ani přát… a Kroky si zaslouží velký dík za skvělou organizaci… super akce!!!! Díky všem   